Young Blood Camp 2025- wingfoilový kemp pro děti 7-17 let.
15.04.251x přečteno
PřečístMáme poslední srpnový den a zítra startuje evropská Etnies tour s názvem Barge The Bloc. Celý tým je už pár dní v Praze, kde se v utajení věnuje natáčení na street spotech po celém městě. Celý tým až na jednoho člena. Chris Joslin, hvězda celosvětového formátu, právě dosedl na pražském letišti Václava Havla. Přes nabitý program má za sebou bezmála 24 hodin na cestách. Naše první otázka tak logicky směřuje k tomu, zda se chce Chris stavit na hotel a tam si vklidu odpočinout.
nChris však na sobě nenechává znát ani trochu únavy a bez rozmyslu odpovídá, že by se raději rovnou připojil ke zbytku týmu. Ten se zrovna nachází na spotu v Řepích vedle obchodního centra. Na místě jsme za pár minut a mně se naskýtá pohled, který moje hlava nestíhá zpracovat. Nacházíme se na nenápadném sídlišti, kam jsem jako malý kluk chodil na kroužky a obrážel místní spoty s kamarády. Teď tu před malou vinárnou stojí komplet Etnies tým a společně se hecují do wallridu z osmiček. Právě na tomto spotu nám Chris ochotně věnoval pár minut svého času na krátký rozhovor.
Jasně, Stalina znám z videí a z vyprávění od kámošů. V Praze jsem poprvé, takže se těším až se tam zítra v rámci dema projedu.
Co se týče rozložení mýho času, tak bych byl určitě rád za nějaký řád jako když chodíš do práce od devíti do pěti. Ale tohle je skateboarding, žádný 9-17 tu neexistuje, dema a contesty se často upečou na poslední chvíli a my prostě musíme jít s touhle flow, naštěstí skateboarding miluju, takže jsem nad tou negativní stránkou nikdy moc nepřemýšlel.
Název zní jako idyla, ale nebylo to úplně nejhezčí místo k životu, ale tak nějak si zvykneš, sklopíš hlavu a dokud si hledíš svýho, tak tě tam nikdo moc neotravuje.
To, že jsem nad sebou neměl ochrannou ruku svých rodičů mě nasměrovalo k tomu si vždycky vše zařídit sám a důvěřovat kámošům.
(Chris vyrůstal v nekompletní rodině, otce mu zastřelili v 7 letech policejní složky a vychováván byl především svou babičkou pozn. red.)
Jo, asi to, že jsem nad sebou neměl ochrannou ruku svých rodičů mě nasměrovalo k tomu si vždycky vše zařídit sám a důvěřovat kámošům, kteří pro mě byli jako náhradní rodina. Nakonec to byli právě kámoši, skateboarding a moje babička, kteří ze mě udělali člověka jakým jsem dnes.
Uf, to je těžká otázka. Těžko se mi to porovnává. Natáčení video partu je něco co mě vždycky bavilo a bavit nepřestane. Kdybych ještě k tomu dokázal vyhrát olympijskou medaili, tak si říkám proč ne? Na druhou stranu se snažím až tolik nesoustředit jen na závody a udržet si balanc se streetem. Ve skateparku jezdim rád, ale nejsem ten typ co by si dopředu 100x nadrtil lajnu. Ani to pro mě nefunguje, protože ikdyž si nějakou sérku najedu dopředu, pak kolikrát zjistím, že v danym skateparku je jiná flow nebo jsou překážky jinak vysoký, než jsem předpokládal. Takže je to pro mě ve výsledku jen ztráta času a naopak pak třeba přicházím kontrolu nad jinýma trikama, co jsem měl normálně na každou. Takže se snažím nenechat si závody moc stoupnout do hlavy.
Jeden už máme hotový, ten by měl vyjít na konci roku. A na dalším akorát teď pracujem.
Registrujte se a získáte nabité výhody
Přehled objednávek
Rady a tipy odborníků
Slevu 5-25% na vše
Informace o akcích